Výrobci

Naturmámy látkují

Naturmámy látkují

… a proč látkují? Neboť pohodlnost, lenost a Pampers loby na úkor zdraví dětí a ekologie nám nic neříkají. Zabalování citlivé miminkovské prdélky do bavlny, bambusu, lnu, konopí, vlny a jiných šetrných látkových materiálů je pro nás předností v rámci zdravého lebedění dítek v plence a ekologického vnímání. Jednorázové neprodyšné pleny plné chemických látek představující tuny nerozložitelného odpadu by nám neměly být lhostejné.

A proto první příspěvek do našeho blogu vychází z výše uvedené téměř vše říkající fotografie. Zaměříme se tedy v krátkosti na porovnání jednorázových plen s látkovými. Vzhledem k tomu, že již bylo provedeno mnoho testování, studií a všemožných propočtů celkové zdravotní, finanční a ekologické zátěže v používání látkových a jednorázových plen (od výroby, přes praní, likvidaci apod.), tak nás zřejmě nepřekvapí, že nepopíratelně a mnohonásobně lépe ve výsledku vycházejí bez veškerých pochyb plenky látkové. 

Už jen složení pleny na jedno použití je přinejmenším zarážející. Jedná se o nepropustné fólie (polyetylen), propustné fólie (polypropylén), nasákavé vložky (celulóza neboli buničina), gelové absorbéry na bázi polyakrylátu, lepící pásky, či suché zipy a gumičky, velmi zjednodušeně řečeno jde o nepropustné igelitky s podezřele “zázračnou“ vysoce absorpční látkou.Podle spotřeby jednorázových plen na jedno dítě během jednoho roku uvedené na fotografii a dle zmíněného složení výše si pak můžeme představit vliv na spotřebu energie, znečištění vod a ovzduší nejen při jejich výrobě. Uvádí se, že tato výroba je minimálně 3x více energeticky náročná a spotřeba surovin až 50x vyšší než u plenek látkových. V malém náhledu se to týká velké spotřeby dřeva a vody na výrobu buničiny, ropy na umělé hmoty, paliva na transport, znečištěného ovzduší a vod mnoha chemickými a toxickými sloučeninami při jejich výrobě a tuny odpadu při likvidaci.  Nerecyklovatelný odpad z plen je dle zdrojů cca až jedna tuna na dítě (za 2 roky), ten končí na skládkách nebo se spaluje ve spalovnách, následkem je vznik toxických látek a mnoho jiných. 

Často se setkáme s otázkami typu: a kolik energie a času se vynaloží na praní látkovek? Voda, elektřina a prací prostředky - to je "eko"? Ano i výroba látkových plenek představuje určitou zátěž pro přírodu, avšak mnohé ze surovin jsou obnovitelné, energie se spotřebovává především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků) a spotřeba vody při výrobě i praní je vzhledem k jejich dlouhé životnosti zanedbatelná. Když pereme úsporně (v dnešní době již není nutné vyvařovat, namáčet, žehlit) za nízkého tarifu, používáme ekologické prací prostředky, sušíme na volnému vzduchu, volíme plenky od českých výrobců, nejlépe v bio kvalitě a dobře si zorganizujeme čas, který tomu věnujeme plus odečteme dobu s vynášením odpadu a nákupem balíků plen, tak o zásadních rozdílech ve srovnání těchto dvou druhů plen nelze pochybovat. 

A co potom zásadní otázka zdravotních rizik. Ty u látkových plenek v porovnání s jednorázovými nehrozí, a to už jen proto, že vedou k častějšímu přebalování, které většinou u jednorázovek neprobíhá - z jednoho prostého důvodu - mají 4x větší sací schopnost než látkové, což vede často k dojmu, bohužel, že je může mít dítě 4x déle a navíc pocit "sucha" tomu dodávající již zmíněné chemické absorpční gely, pohlcovače pachu, nepropustné fólie s prodyšností téměř nulovou. A propos, i kdyby se pleny na jedno použití přebalovaly častěji, už jen styk tak citlivé, jemné a tenké pokožky, jako je ta dětská, která je používáním jednorázových plen dlouhodobě vystavena kontaktu s těmito látkami, je hraniční. Rizika jejich přestupu do organismu a působení na zdraví dítěte spojené se známým přehříváním pohlavních orgánů hovoří o jednoznačné nešetrnosti. Takovéto dopady klasické a moderní látkové plenky vyrobené z prodyšných látkových materiálů nepředstavují.

Používání pratelných plenek je tedy jednou z těch velmi jednoduchých cest, jak přispět ekologii, žít alespoň trochu zodpovědně a eticky vůči naši Zemi a hlavně dětem. Je důležité alespoň uvažovat o různých alternativách k masovému proudu a uvědomovat si zodpovědnost za svůj každodenní způsob života, ať už se týká vlastního zdraví či spotřeby plen.

Pozn.1: Při zpracování textu byly použity zdroje informací od neziskové ekologické organizace Arnika a sdružení Rosa. 
Pozn.2: Foto 1 - Photo by Džejna, foto 2 - zdroj Mama Natural, https://www.facebook.com/MamaNatural/photos_stream

V příštím článku Vás čeká stručný přehled výhod látkových plenek ve srovnání se základními nevýhodami plen jednorázových. ☺

A co vy, jaká volba je pro Vás přijatelnější? Rozhodujete se jestli látkovat/nelátkovat?

2 Komentářů

  • Avatar
    Pavel pro 21, 2015

    Zajímavý článek. Látkujeme od začátku (mimo 14 dnů na dovolené) a neměnili bychom!

  • Avatar
    Katka zář 15, 2017

    Jsem babička 4 vnoučátek.Mám velké štěstí, že všechny tři mé dospělé děti dopřejí látkové pleny svým dětem.Starší vnučky jsou od 14 měsíců bez plen.To mluví za všechno.K*

Poslat komentář